Když hrajete hry a to jakékoliv,lidi vás berou jako člověka,který je závislí na hrách a dobře to s ním nedopadne nebo jako člověka,který se v počítačích vyzná.
Já tyto lidi naprosto nechápu a odsuzuji je.Je to naprostá blbost.
Dále se zajímáte třeba o něco,co je vymyšlené,jako např. Pán Prstenů o kterém můžete vést hodinové diskuze.Pak vás zase lidi nařknou že jste magor s prominutím,že se zajímáte o něco,co není reálné.Ale je to prostě vaše hobby a tak by jste měli odejít se slovy,“Jsem to já a já si můžu mít koníčka jakéhokoliv a ostatním lidem to může být jedno.“
Já bych se i vsadil,že kdyby je někdo on otravoval a zesměšňoval stejnýma věcma,příjemné by jim to určitě nebylo.Ale protože tento post může číst i takový člověk,radím mu,aby se zamyslel a nesmál se nebo hůře nadával těm co mají podobné hobby a to jich znám hodně.
Ale nechtěl jsem tu psát o takových věcech,rád bych vám přiblížil,co mám rád já a jak to vnímám.
———-
Už od malička jsem sledoval Pána Prstenů a ještě jsem netušil,že je i kniha(na knížky zrovna nejsem,ale toto jsem si musel přečíst).Tehdy jsem ještě o Pánu Prstenů nic bližšího nevěděl(jenom z filmu a to se mi často vykouřilo z hlavy).Pak přišla škola,kde jsem na PP úplně zapomněl a dlouhou dobu se na něj nedíval až do nastoupení na druhý stupeň,kdy jsem se seznámil s jedním člověkem,který mě přivedl na bližší dráhu o tomto filmu,resp. knize.Vedli jsme dlouhé diskuze,vymýšleli věci a nakonec jsme vymysleli společnou hru.Ale bohužel každý z nás si na ni dělal nároky a proto jsme byli furt rozhádaní.Pak o pár měsíců jsme si řekli,že hru zničíme a spálíme.Tak se i stalo,ale o pár dní,možná i v ten samí den jsme začali vymýšlet druhou,ale o dva dny později naše přátelství skončilo(retardovaná záležitost,nad kterou by jste mávli rukou).Hru jsme nedokončili,ani nevím co s ní udělal a do teď se s ním nebavím(on se tedy nebaví se mnou,já se snažím vycházet s každým)…No teď jsem od něho a dalších,co je navedl či jim řekl o mně mylné informace zesměšňován.Nemlátím se s nimi,nehádám se,ale takový parchanti to jsou a teď a bez prominutí.Někdy mám chuť mu přímo vrazit,ale musím se ovládat…
No,pak mi kamarád,kterého jsem poznal nedávno přiblížil hru Dračí Doupě.Znal jsem název ale ne pointu.On mi tedy vše vysvětlil,ale do teď se musím zaučovat 
Vytvořil jsem vlastní příběh(on DrD hraje asi rok či víc) a jeho názor byl,“Ty vo**,ty to někde čteš.Jako jestli ne,tak máš obří talent kámo.“A od té doby v DrD pokračuji.Zatím jsem hrál jenom jednu hru a to svou(později zveřejním příběh).
Pokračování příště…